Vážení a milí spoluobčané,
každodenně jsem svědkem a účastníkem mnohdy i vášnivých diskuzí nad příčinami dnešní hospodářské krize. Bývám znovu a znovu překvapen, jak široká shoda ve Vašich názorech zaznívá a přesto se zdá, že současné vlády tzv. západního světa si neví rady a neví, jak z této vzniklé situace ven a hlavně, co poté bude následovat.
Osobně zastávám názor, jako mnozí z Vás, že nemůže být jedinou cestou obrovské – naivní zadlužování, čehož jsme svědky na úrovni vlád včetně České republiky, které bude neúnosným způsobem zatěžovat příští generace, generace našich dětí a vnuků.
Myslím, že je nejvyšší čas se ptát, jak je možné, že naši rodiče a prarodiče dovedli v těžkých poválečných dobách vyjít s tím, co sami vyprodukovali bez lehkovážného zadlužování, kterého jsme svědky nyní, a které překonalo a dále překonává všechny rozumné meze, a které kromě obrovského státního zadlužení mnohdy deformuje životní postoje části mladé generace, neboť díky reklamnímu vábení k přijetí mnohdy lehkovážných půjček s nemravnou výší úroků se mnohdy chytí do dluhové pasti.
Jak je možné, že tzv. chudý východní svět v čele s Čínou dnes obrovským způsobem financuje falešnou a mnohdy až nemravnou spotřebu „západu“ a především Ameriky. Jak je možné, že tyto do nedávné doby označované „chudé státy“ dokážou vyjít s tím, co vyprodukují a ještě dokážou masivně nakupovat dluhopisy západních států.
Velice oceňuji, že téměř všichni jste znepokojeni závratným tempem zadlužování. Jen v České republice jsme dokázali od konce devadesátých let, kdy bylo zadlužení na úrovni 150 miliard Kč, zvýšit zadlužení státu na úroveň 1 biliónu Kč. Jen z této částky zaplatí náš letošní český rozpočet částku ve výši 64 miliard Kč na úrocích. Není těžké spočítat, že s očekávanými deficity státních rozpočtů v nejbližších letech na úrovni 200 miliard Kč ročně bude naše státní zadlužení do 5ti let na úrovni 2 biliónů Kč. Jenom cena za úroky v této době bude činit cca 150 miliard Kč. Je jisté, že celkové zadlužení státu nebude snižováno a stále poroste.
Dlouhodobě zastávám názor, že tomu již nadále nemůžeme nečinně přihlížet a že musíme razantně po našich politických špičkách – elitách vyžadovat zásadní řešení. Musíme skoncovat se žabomyšími válkami, s falešným politikařením, které nikam, kromě dalších dluhů, nevedou. Musíme jako voliči skoncovat s politikou, kde se sliby realizují z vypůjčených peněz a kde našim zákonodárcům nezáleží na stavu státní pokladny, kde se mnozí snaží jenom na státu parazitovat, a to ve všech možných podobách, jak jsme tomu bohužel často svědky.
Nezbývá, než se poohlédnout a dát důvěru lidem, kteří se nebudou bát říkat holou pravdu a zároveň se obrátí přímo na občany se vší naléhavostí o pomoc a zároveň s výzvou o dočasně úspornější způsob života a sami tito političtí vůdcové musí jít příkladem a začít šetřit od sebe. Nepochybuji, že tato základní pravda provázela životy našich rodičů. Vím, že tzv. moderní ekonomové budou nesouhlasit a tvrdit, že je nutné provádět opatření typu šrotovného apod. Přesto bych velmi doporučil vrátit se k obyčejnému lidskému úsudku, tj. selskému rozumu – žít životem, na který mám a neprojídat budoucí prosperitu.
Ze zkušenosti vím, že drtivá většina lidí je zodpovědná a že chce být svojí prací svému okolí užitečná a prospěšná. Jediné, co je nutné, je, aby si to naši politikové uvědomili a podle toho jednali. Pokud nebude dar svobody a demokracie vyvažován každodenní poctivou prací a zodpovědností včetně neúnavné snahy umravnit nepoctivé jedince a skupiny, tak se zasloužené a hlavně udržitelné prosperity nedočkáme.
Současný svět čelí velmi závažným výzvám, a to jak hospodářským, ekologickým, tak i mravním, že není možné dále vyčerpávat své síly politickým nepřátelstvím, ale naopak využít vše a všeho, počínaje dobrou myšlenkou k nápravě vzniklé situace. Udržet tempo s rychle se měnícím světem vyžaduje využít vše, co v každém z nás je.
Je správné, že většina našich občanů začíná mít oprávněné obavy, kam to vše spěje. Současné finanční vyčerpání „západu“ s neuvěřitelným každoročním zvyšováním mandatorních výdajů ve spojitosti s dalšími závažnými tématy dneška, jako je např. nárůst civilizačních onemocnění včetně alarmujícího poklesu fyzické zdatnosti naší mládeže a s tím spojené rok od roku zvyšující se finanční výdaje, nás všechny musí nutit k osobní zodpovědnosti, a to na všech úrovních.
Není možné celý lidský život stavět pouze na konzumu a mnohdy falešné spotřebě. Je nezbytné oprášit odvěkou pravdu, že nejdůležitější věci pro život jsou mnohdy zdarma, např. hodnota zdraví se nedá nikdy vyvážit jakoukoliv finanční částkou a jistě se všichni shodneme, že hodnota peněz včetně ostatního majetku je bez zdraví bezcenná.
Již v 18. století jeden velký britský státník prohlásil, že největším politickým tématem je a musí být trvalá péče o zdraví národa. Pokud v této době měl na mysli zdraví fyzické, tak se domnívám, že bychom tento výrok mohli rozšířit též na zdraví morální a zdraví státních a též rodinných finančních rozpočtů.
Vážení spoluobčané,
nevím sice, jak dalece se mi povedlo vystihnout problém, na který by nestačilo ani jedno vydání Jitřenky. Vím však a velice si toho vážím a zároveň v tom vidím i naději na řešení, že mnozí z Vás uvažují stejně a v tom vidím šanci na možnou nápravu.
Děkuji.
Jaroslav Martinů, starosta města