Město Polička

Jak pršelo v roce 2021

Vážení a milí občané, čtenáři,

dovolte mi malé ohlédnutí za počasím, především ale za objemem napršené vody v loňském roce.

Věřím, že mnozí z Vás dobře pamatují velice suché období v letech 2014 – 2020, kdy napadlo pouze 80 – 90 % obvyklého množství srážek a především roky 2015 a 2018 byly extrémně teplé a suché.

Na jaře roku 2020 vědci hovořili a označovali sucho za „pětsetileté“, dokonce se označovalo za největší sucho za 2100 let. Z našich vědců se odkazuji na předního klimatologa pana prof. Ing. Mgr. Miroslava Trnku.

Naštěstí se v květnu roku 2020 počasí výrazně změnilo a začalo období cca 15 měsíců velmi vydatných srážek, které skončilo začátkem podzimu roku 2021.

Dlouhodobý, padesátiletý průměr objemu srážek v ČR je 680 mm za rok, což představuje celkový objem 55 miliard m3 srážkové vody pro celou naši zemi. Jenom pro malou představu uvedu, že tento běžný roční objem vody by naplnil Vírskou přehradu 1000 x. V letech 2015 a 2018 napršelo pouze 40 miliard m3 vody.

Za celý rok 2020 napršelo v naší zemi průměrně téměř 1000 mm vody, což bylo za mnoho posledních let daleko nejvíce. V krajině to bylo velmi znát, vše bylo krásně zelené a vitální, v malých potůčcích, dávno vyschlých, tekla během roku voda. Bylo to znát i na kvalitě a zdraví lesů, obrovská kůrovcová kalamita zpomalila. V našem městě jsme v tomto roce měli průtok vody v Bílém potoce celkem 4 x na hraně rozlití, což mnoho let nazpět nepamatujeme.

Tato deštivá 15 měsíců trvající epizodka však skončila začátkem loňského podzimu a od té doby můžeme konstatovat, že se opět velmi rychle vrací období velkého sucha. Za celý rok 2021 napršelo zhruba pouhých 560 mm vody (údaje z ČHMÚ a z místní zemědělské firmy AGRONEA Polička a.s.), což je pouze lepší polovina z roku 2020. V Bílém potoku za celý rok nebyl zaznamenán ani jeden vyšší průtok vody.

Poslední 4 měsíce loňského roku byly na cca polovičních srážkách, zima téměř bez sněhu, silné jarní větry a holomrazy, to vše zapříčinilo, že místo obvyklého jarního tání a velkých průtoků v našich řekách máme nezvykle vyschlou krajinu a průtoky v našich tocích na úrovni léta.

Mám za to, že si dnes již většina lidí je vědoma velké klimatické změny a mnozí jsou velice znepokojeni. Největším důkazem je katastrofální rozpad smrkových lesů.  Bohužel kůrovcová kalamita, která zničila lesy v minulých letech nejprve na teplejší a sušší Moravě, doputovala i do našeho regionu.

Za loňský rok jsme v Poličce vytěžili neuvěřitelné rekordní množství dřeva, přes 50.000 m3, což je téměř 4 x více než v době předkůrovcové a za první dva měsíce letošního roku již 18.000 m3.

Naše město má 2150 ha lesů s objemem cca 800.000 m3 dřeva. Pokud bychom káceli tempem roku 2021, budou naše lesy vykáceny za pouhých 15 let, což je alarmující.

Zastávám názor, že hlavním důvodem a největší pohromou je globální oteplování. Podle všech dostupných informací víme, že se svět za posledních cca 50 let oteplil o 1,1o C a bohužel v Česku se otepluje 2x rychleji, od roku 1961 o neuvěřitelných 2,1o C.

Je přirozené, že toto vše, včetně úbytku srážek přináší velice rychlé vysušování krajiny, což má neblahý dopad nejen na lesy, ale též i na kvalitu povrchových vod. Do budoucna hrozí i veliký propad zemědělské produkce a mnohé další závažné dopady.

S velkým důrazem bych rád apeloval na pravděpodobně nejzásadnější problém, kterým je současné vysychání krajiny. Již jsem zaznamenal několik názorů, že hlavním důvodem je zásadní zvýšení objemu výparů, kterým ztrácíme až 80 % naší vody. Ještě před 50 lety se uvádělo a ve školách učilo, že voda, která u nás naprší, se rozděluje na tzv. trojičku, tj. jedna část vody se vsákne do země, druhá část odteče mimo hranice našeho území a třetí přibližně stejná část se vypaří. Je jisté, že toto dnes již neplatí a to především z důvodu melioracemi a regulacemi odvodněné krajiny, průmyslového intenzivního zemědělství a z mnoha dalších příčin.  

Zdá se, že staří hospodáři měli pravdu, když tvrdili, že na suchou půdu nerado pršívá. Stávající stav této moudrosti dává velmi za pravdu. Čím víc je krajina vyschlá, tím méně prší a ke všemu stoupá teplota, což má destruktivní dopad na celou přírodu včetně lesů. Dnes se v plné míře prokazuje, že smrkům se daří až od nadmořské výšky zhruba 800 m, kde jsou srážky na úrovni 1000 mm za rok. Bohužel jsme za poslední staletí vysázeli statisíce hektarů smrkových lesů do podstatně nižších poloh, kde naprší pouze cca 500 mm srážek za rok, a dnes jsme svědky postupující zkázy. Osobně se domnívám, že pokud by globální oteplování nemělo mít zničující vliv na krajinu, tak by muselo pršet na úrovni nejméně 110 – 120 % dlouhodobých průměrů, čímž by chladící účinek vody vyrovnal zvýšenou teplotu, bohužel je tomu naopak.

Děkuji za přečtení a za malé zamyšlení.

Jaroslav Martinů, starosta města