Polička se nachází v nadmořské výšce 555 m, na rozhraní dvou geomorfologických oblastí, Východočeské tabule a Českomoravské vrchoviny (SV okraj), zastoupených nejnižšími geomorfolog. jednotkami (okrsky) Poličskou tabulí (SV)* a Jedlovskou plošinou (JZ)**. V územním rozdělení pak patří k Pardubickému kraji, do okresu Svitavy (16 km západně od Svitav). Město je zasazeno do mírného údolí, které je ve vzdálenosti cca 1 - 2 km blízkého okolí města obklopeno hospodářskou půdou plynule přecházející v louky a lesy. V blízkosti města (3 km) prochází hranice CHKO Žďárské vrchy. Město má v současnosti cca 9 300 obyvatel.

Klimatologie

Polička patří do mírně teplé oblasti, okrsku B6 vlhkého, vrchovinného; s průměrnými ročními teplotami 6 °C a srážkami 700 mm/ročně. Zcela převažujícími směry větrů jsou SZ až Z a J až JZ.

Fytogeografie

Dle geobotanické mapy (Mikyška 82), která představuje rekonstrukci původní vegetace odpovídající současnému klimatu, jsou v zájmu území zastoupeny bukové bučiny (Luzulo – Fagion) a květnaté bučiny (EU – Fagion); podél toků luhy a olšiny (Alno – Padion).

Pedologie

Na křídových opukách jsou zastoupeny hnědé půdy a místy půdy oglejené. Všeobecně skeletovité; a v lučních polohách převážně půdy oglejené a rendziny.

Hydrologie

Polička leží při rozvodnici dvou moří. Do Černého moře spadá povodím Bílého potoka a přítoků a pramennou částí povodí Křetinky; do Severního moře povodím Loučné. Západním okrajem města prochází styčné pásmo Vysokomýtské synklinály a krystalinika v povodí Svratky (CHOPAV). V regionu jsou četné potenciální zdroje podzemní kvalitní pitné vody (součást rajonu U 28 Vysokomýtská synklinála – jižní část).

*Poličská tabule

Plochá vrchovina – povodí říčky Loučné (S) a řeky Svratky (J) na slínovcích, spongilitech a pískovcích spodního a středního turonu, které jsou překryty vrstvou svahových sedimentů (hlíny, jíly) o mocnosti převážně 2 m.

  • Pramen Loučné - 0,5 km od Ostrého Kamene.
  • Nejvyšší bod - Modřecký vrch 657 m.

**Jedlovská plošina

Plošina s pestrým geolog. složením (diority až granodiority, gabra, fylity, svory, ruly, zvrásněné silurské břidlice); zvlněná převážně plochými údolími přítoků Svratky a Svitavy; v okolí obce Bystré – krasové jevy.


publikoval 6.8.2005 - Votruba Ondřej (1845x přečteno)    Tisk